Alergeny jsou všude okolo nás, prach, zvířecí srst, roztoči, pyly, nebo potravní alergeny. Potýkají se s nimi jak dospělí, tak děti. S alergiemi u dětí se můžeme setkávat od nejútlejšího věku. Již kojenec může trpět alergií. Odborníci sledují výskyt alergií u dětí opakovaně po pěti letech. Poslední studie z roku 2016 vydaná Státním zdravotním ústavem uvádí, že alergiemi trpí necelá třetina dětí u nás (tj. 29 %).

S věkem roste podíl dětí s alergiemi. U pětiletých dětí se alergie objevuje cca u 25 %, zatím co u sedmnáctiletých je výskyt výrazně vyšší okolo 35 %. Celkově se alergie vyskytují častěji u chlapců než u dívek.

Pozitivní zpráva je, že v posledních deseti letech se výskyt alergií u dětí příliš nezměnil. Navíc u dětí předškolního věku dokonce došlo k velmi mírnému snížení. Přesto jsou alergie, které naopak rostou. Klasickým příkladem je sezónní alergická rýma způsobená pyly, u které došlo do roku 2016 ke 100% nárůstu, tzn. ze 6 % se výskyt zdvojnásobil až na 12 %.

Okolo 60 % lidí má genetické předpoklady pro rozvoj alergií. Z této skutečnosti plyne, že se podíl alergií bude zvyšovat.

Alergie sužují náš organismus, ale i s alergií se dá plnohodnotně žít.

zdroj: Výsledky studie Zdraví dětí 2016 – Alergická onemocnění u dětí

The post … kolik dětí je statisticky postiženo alergiemi? first appeared on Daslodil.

Na tuto otázku není snadné odpovědět. Vyjděme z definice, co je alergen. Za alergen lze považovat exogenní antigen, který u vnímavých osob vyvolává patologickou imunitní reakci tzn. alergii. To znamená, že množství alergenů je obrovské a těžko vyčíslitelné. Většinou jsou postaveny na proteinovém či glykoproteinovém základu, ale může se jednat i o jiné látky např. na chemické bázi.

Zajímavější otázkou je, které látky nejčastěji vyvolávají alergie. Nejčastějšími alergeny jsou pyly trav, které způsobují okolo 35 % alergií. Alergiky doslova trápí téměř polovinu roku od května až do září. Roztoči patří k druhému nejčastěji se vyskytujícímu alergenu – 27 % a působí bohužel po celý rok. Na třetím místě jsou pak pyly stromů, zejména pyl břízy -23 %. S nimi musí alergik bojovat osm měsíců od ledna do srpna

Alergenů je ovšem mnoho. Samotnou kapitolou je prach, plísně nebo chlupy zvířat a nesmíme zapomenout ani na velmi významnou skupinu, potravní alergie. Alergická reakce je reakcí organismu na zánět vyvolaný alergenem. Inkriminovaná část těla opuchne, trpí rýmou, začervená, postižené místo pálí, může se objevit kopřivka atd. Přirozenou cestou si nemocný na alergeny zvyknout neumí. Mohou mu ovšem pomoci léky.

The post … kolik nás vlastně obklopuje alergenů? first appeared on Daslodil.

Alergie se vyskytují po celý rok. Některé alergeny mají ovšem sezónní charakter. Jaro je klasickým obdobím začátku sezóny alergií. Sezónními alergeny jsou pyly. Nejčastějšími jsou pily trav, které v našich zeměpisných šířkách kvetou od května až do září, což je dlouhých pět měsíců, kdy musíme s alergií bojovat. Velmi významným pylovým alergenem je i pyl břízy, která kvete od prvních teplejších paprsků, tj. od března do května. Pro lepší orientaci v rámci pylové sezóny slouží pylový kalendář. Je ovšem důležité vzít v potaz počasí, které uspíší nebo zpomalí kvetení jednotlivých rostlin, keřů a stromů a podle toho se posouvá i výskyt pylů. Obdobně ovlivňuje přesnější termín kvetení i region, to znamená v chladnějších oblastech, pozdější výskyt pylů a obráceně. Přesto ale lze říci, že pylová sezóna začíná již okolo února, kdy kvetou první keře a končí v říjnu, kdy dokvétají poslední byliny.

Některé alergeny se ovšem vyskytují po celý rok. Patří sem i druhý nejčastěji se vyskytující alergen a tím jsou roztoči. Celoroční alergie vznikají i na prach, nebo zvířecí chlupy.

Speciální kapitolou jsou potravní alergie, kterými trpíme celý rok. Výjimku tvoří sezónní potraviny jako například některé ovoce či zelenina nebo skořápkové plody.

Alergie jsou tedy celoroční záležitostí.

The post …kdy se můžeme s alergeny setkat? first appeared on Daslodil.